(80:1) Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. (80:2) Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.

(80:3) Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.

(80:4) Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

(80:5) Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

(80:6) Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

(80:7) Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.

(80:8) Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

(80:9) Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.

(80:10) Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.

(80:11) Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.

(80:12) Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.

(80:13) I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

(80:14) Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.

(80:15) Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,

(80:16) Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.

(80:17) Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.

(80:18) Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

(80:19) A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.

(80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

(81:1) Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. (81:2) Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

(81:3) Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

(81:4) Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

(81:5) Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

(81:6) Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

(81:7) Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

(81:8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

(81:9) Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

(81:10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

(81:11) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

(81:12) Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

(81:13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

(81:14) Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

(81:15) Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

(81:16) A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

(81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

(83:1) Píseň a žalm Azafův. (83:2) Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

(83:3) Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

(83:4) Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

(83:5) Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

(83:6) Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

(83:7) Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

(83:8) Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

(83:9) Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

(83:10) Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

(83:11) Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

(83:12) Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

(83:13) Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

(83:14) Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

(83:15) Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

(83:16) Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

(83:17) Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

(83:18) Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

(83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

(84:1) Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. (84:2) Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

(84:3) Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

(84:4) Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

(84:5) Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

(84:6) Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

(84:7) Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

(84:8) Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

(84:9) Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

(84:10) Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

(84:11) Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

(84:12) Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.

(84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.

Read in Logos

Public Domain