A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.

Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.

Read in Logos

Public Domain