(22:1) Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. (22:2) Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

(22:3) Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

(22:4) Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

(22:5) V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

(22:6) K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

(22:7) Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

(22:8) Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

(22:9) Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

(22:10) Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

(22:11) Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

(22:12) Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

(22:13) Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

(22:14) Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

(22:15) Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

(22:16) Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

(22:17) Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

(22:18) Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

(22:19) Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

Read in Logos

Psalm 22:11: Be not far from me, for trouble is near, and there is none to help.

Public Domain