Psalm 107:4–22

Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.