Psalm 18:29–42

(18:30) Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

(18:31) Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

(18:32) Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

(18:33) Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

(18:34) Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

(18:35) Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

(18:36) Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

(18:37) Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

(18:38) Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

(18:39) Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

(18:40) Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

(18:41) Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

(18:42) Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

(18:43) I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.