(18:1) Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: (18:2) Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

(18:3) Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

(18:4) Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

(18:5) Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

(18:6) Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

(18:7) V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

(18:8) Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

(18:9) Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

(18:10) Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

(18:11) A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

(18:12) Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

(18:13) Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

(18:14) I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

(18:15) Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

(18:16) I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

(18:17) Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

(18:18) Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

(18:19) Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

(18:20) Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

(18:21) Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

(18:22) Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

(18:23) Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

(18:24) Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

(18:25) Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

(18:26) Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

(18:27) K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

(18:28) Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

(18:29) Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

(18:30) Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

(18:31) Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

(18:32) Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

(18:33) Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

(18:34) Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

(18:35) Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

(18:36) Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

(18:37) Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

(18:38) Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

(18:39) Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

(18:40) Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

(18:41) Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

(18:42) Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

(18:43) I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

(18:44) Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

(18:45) Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

(18:46) Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

(18:47) Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

(18:48) Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

(18:49) Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

(18:50) A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,

(18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

Read in Logos

Public Domain