Luke 20:20–38

Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.

I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.

Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?

Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?

Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.

On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.

I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,

Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.

A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.

Nejposléze po všech umřela i žena.

Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.

Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.

Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.