2 Samuel 22:8–20

Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.