Žalmy 78,název–31

Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.

Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,

Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.

Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,

Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,

Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,

Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.

Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,

Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.

Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.

Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.

Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.

Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.

Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.

Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.

A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.

A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.

A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?

Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?

A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,

Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,

Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,

A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.

Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.

I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.

Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.

I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.

Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,

A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.