Žalmy 81–83

(81:1) Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. (81:2) Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

(81:3) Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

(81:4) Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

(81:5) Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

(81:6) Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

(81:7) Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

(81:8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

(81:9) Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

(81:10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

(81:11) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

(81:12) Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

(81:13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

(81:14) Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

(81:15) Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

(81:16) A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

(81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

(83:1) Píseň a žalm Azafův. (83:2) Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

(83:3) Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

(83:4) Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

(83:5) Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

(83:6) Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

(83:7) Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

(83:8) Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

(83:9) Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

(83:10) Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

(83:11) Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

(83:12) Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

(83:13) Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

(83:14) Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

(83:15) Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

(83:16) Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

(83:17) Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

(83:18) Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

(83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.