John 7:1–18

Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.

A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.

Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.

Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.

To pověděv jim, zůstal v Galilei.

A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.