Job 34:2–9

Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.

Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.

Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.

Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.

Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.

Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?

A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?

Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.