Prísloví 3,21–35

Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.