Luke 1:1–38

Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,

Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,

Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,

Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.

Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.

Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.

A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.

I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,

Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.

A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.

Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.

A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.

I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.

Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.

Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.

A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.

Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.

I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.

Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.

A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.

Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.

Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.

I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.

A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:

Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.

V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,

Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.

I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.

Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.

I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.

A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.

Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.

A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.

I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?

A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.

A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.

Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.

I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.