Lamentations 3:52–66

Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.

Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.

Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.

Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.

Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.

V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.

Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.

Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.

Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.

Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,

Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.

Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.

Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.

Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.