Žalmy 83–84

(83:1) Píseň a žalm Azafův. (83:2) Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

(83:3) Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

(83:4) Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

(83:5) Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

(83:6) Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

(83:7) Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

(83:8) Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

(83:9) Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

(83:10) Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

(83:11) Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

(83:12) Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

(83:13) Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

(83:14) Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

(83:15) Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

(83:16) Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

(83:17) Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

(83:18) Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

(83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

(84:1) Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. (84:2) Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

(84:3) Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

(84:4) Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

(84:5) Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

(84:6) Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

(84:7) Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

(84:8) Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

(84:9) Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

(84:10) Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

(84:11) Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

(84:12) Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.

(84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.