Žalmy 143–145

Žalm Davidův. Hospodine, slyš modlitbu mou, pozoruj pokorné prosby mé; pro pravdu svou vyslyš mne, i pro spravedlnost svou.

A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý.

Nebo stihá nepřítel duši mou, potírá až k zemi život můj; na to mne přivodí, abych bydlil v mrákotě, jako ti, kteříž již dávno zemřeli,

Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně, u vnitřnosti mé hyne srdce mé.

Rozpomínaje se na dny předešlé, a rozvažuje všecky skutky tvé, a dílo rukou tvých rozjímaje,

Vztahuji ruce své k tobě, duše má jako země vyprahlá žádá tebe. Sélah.

Pospěšiž a vyslyš mne, Hospodine, hyne duch můj; neukrývejž tváři své přede mnou, neboť jsem podobný těm, kteříž sstupují do hrobu.

Učiň to, ať v jitře slyším milosrdenství tvé, neboť v tobě naději mám; oznam mi cestu, po kteréž bych choditi měl, neboť k tobě pozdvihuji duše své.

Vytrhni mne z nepřátel mých, Hospodine, u tebeť se skrývám.

Nauč mne činiti vůle tvé, nebo ty jsi Bůh můj; duch tvůj dobrý vediž mne jako po rovné zemi.

Pro jméno své, Hospodine, obživ mne, pro spravedlnost svou vyveď z úzkosti duši mou.

A pro milosrdenství své vypleň nepřátely mé, a vyhlaď všecky, kteříž trápí duši mou; nebo já jsem služebník tvůj.

Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.

Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.

Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?

Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.

Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.

Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.

Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.

Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.

Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,

Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.

Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.

Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.

Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.

Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.

Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.

Chvalitebná píseň Davidova. Vyvyšovati tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu tvému na věky věků.

Na každý den dobrořečiti budu tobě, a chváliti jméno tvé na věky věků.

Hospodin veliký jest, a vší chvály hodný, a velikost jeho nemůž vystižena býti.

Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.

O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.

A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou; i já důstojnost tvou budu vypravovati.

Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou, a o spravedlnosti tvé zpívati, řkouce:

Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.

Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.

Oslavujtež tebe, Hospodine, všickni skutkové tvoji, a svatí tvoji tobě dobrořečte.

Slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,

Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho, a slávu i ozdobu království jeho.

Království tvé jest království všech věků, a panování tvé nad jedním každým pokolením.

Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.

Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.

Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.

Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých, a milosrdný ve všech skutcích svých.

Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.

Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.

Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.

Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má, a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky.