Proverbs 6:20–29

Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.