Matthew 4:1–11

Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla.

A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.

A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.

On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu.

A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.

I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu:

Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.

Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš.

Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.