Matthew 26:1–29

I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.