Luke 1:57–66

Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.