Job 33:15–28

Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.