Jób 13,4–13

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.