Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.

Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.

A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.

A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.

Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.

Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.

I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:

Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,

A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.

Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.

I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.

Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.

A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,

Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.

Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi.

I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.

Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.

Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.

Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.

A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.

Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.

Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.

Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.

I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.

Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.

Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.

Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.

A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.

Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.

Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.

Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.

Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.

Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich, každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech svých.

Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.

A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.

Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na zemi.

To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem.

Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.

Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a Rohobot město, a Chále,

A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké.

Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,

A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim.

Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,

A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,

A Hevea, a Aracea, a Sinea,

A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských.

A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy.

Ti jsou synové Chamovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.

Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.

A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.

Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.

Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.

Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan.

Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe,

A Adoráma, a Uzala, a Dikla,

A Obale, a Abimahele, a Sebai,

A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi.

A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na východ slunce.

Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.

Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě.

Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.

I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.

A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.

Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.

Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.

A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.

Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.

A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.

Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.

Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.

A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.

Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.

A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.

A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.

A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.

Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.

A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.

Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.

A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.

Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.

A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.

Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.

A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.

Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.

Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.

Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.

I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.

Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.

I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.

A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.

Read in Logos

Public Domain