Psalm 147

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.