Logos Bible Study

Psalm 57–58

Podle Puvodního Vydání KralickéhoOther versions

Czech

Arabic

English

French

German

Hebrew

Hungarian

Italian

Korean

Latin

Portuguese

Russian

Simplified Chinese

Spanish

Traditional Chinese

(57:1) Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. (57:2) Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.

(57:3) Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.

(57:4) Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.

(57:5) Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.

(57:6) Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

(57:7) Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah.

(57:8) Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.

(57:9) Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.

(57:10) Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.

(57:11) Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

(57:12) Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

(58:1) Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. (58:2) Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

(58:3) Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

(58:4) Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

(58:5) Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

(58:6) Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

(58:7) Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

(58:8) Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

(58:9) Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

(58:10) Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

(58:11) I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.

(58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.

Read in Logos