Mark 2:23–3:5

I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.

Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.

I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?

Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?

I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.

Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.

I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.

I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.

I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.

I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.

A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.