Luke 22:7–23

Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.

I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?

On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.

A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?

A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.

I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.

Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.