Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.

A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.

Nejposléze po všech umřela i žena.

Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.

Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.

Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.

I neodvážili se jeho na nic více tázati.

On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?

A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.

Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:

Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,

Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

Read in Logos

Public Domain