John 5:5–15

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.