Janův 17,11–23

Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.

Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo.

Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.

Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.

Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.

Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.

Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.

A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.

Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne,

Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.

A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme.

Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.