Job 35:9–16

Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.