Job 30:2–8

Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.

Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.

Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.

Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,

Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.

V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,

Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.