Exodus 1:1–14

Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:

Ruben, Simeon, Léví a Juda;

Izachar, Zabulon a Beniamin;

Dan a Neftalím, Gád a Asser.

A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.

I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.

Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.

V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.

Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.

Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.

Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.

Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.

A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.

A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.