Kapitola 2

Nepřátel Davidových a Kristových marné usilování. 5 Uložení Boží o království Kristovu, 10 a napomenutí ku poddání se a k sloužení jemu.

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.