Kapitola 63

Předkládá svou vroucí žádost k spatřování zase slávy Boží v chrámě jeho, 9 přítomnou milostí Boží se těší, 10 nepřátelům zahynutí, sobě pak radost předpovídá.

1 (63:1) Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. (63:2) Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

2 (63:3) Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

3 (63:4) (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

4 (63:5) A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

5 (63:6) Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

6 (63:7) Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

7 (63:8) Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

8 (63:9) Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

9 (63:10) Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

10 (63:11) Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.

11 (63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.