Kapitola 1

Napomíná svatý Judas věrných, aby učení apoštolského se přídržejíce, 3 o tu nejsvětější víru rytěřovali a v ní se jako i v svaté lásce vzdělávali, naději svou v Bohu, spasiteli svém, pokládajíce, 4 a mezi tím pilně vystříhá od bezbožných kacířů, ohavné jejich i smysly vyčítaje i skutky, 5 s připomínáním hrozných Božích nad nimi pomst.

1 Judas, *Ježíše Krista služebník, *bratr pak *Jakubův, posvěceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k němu povolaným:

2 Milosrdenství *vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.

3 Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.

4 Neboť jsou podešli někteří lidé *bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteřížto milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha *a Pána našeho Jezukrista zapírají.

5 Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom víte, že když Pán lid svůj z země Egyptské vysvobodil, potom *ty, kteříž nevěřící byli, zatratil.

6 A ty *anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval.

7 Jako *Sodoma a Gomora, a okolní města, když podobným způsobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po těle *cizím, předložena jsou za příklad, pokutu *věčného ohně snášejíce.

8 Takéž *podobně i tito, jako v hluboký sen pohřižení, tělo zajisté poskvrňují, panstvím pak pohrdají a důstojnosti se rouhají;

9 Ješto *Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, neodvážil se proti němu vynésti soudu zlořečení, ale řekl: *Ztresciž tě Pán.

10 Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od *přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvrňují.

11 Běda jim, nebo cestou *Kainovou odešli, a *poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním *Kóre *zahynuli.

12 Tiť jsou na *hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudně, sami se pasouce; jsouce jako *oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění,

13 Vzteklé vody mořské, *vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy *zachována jest na věčnost.

14 Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama *Enoch, řka: Aj, Pán s svatými tisíci svými *béře se,

15 Aby *učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech *tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

16 Tiť jsou reptáci žalobní, podle žádostí *svých chodíce, jejichž *ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám některým pro svůj užitek.

17 Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Jezukrista.

18 Nebo jsou pověděli vám, *že v posledním času budou posměvači, podle svých bezbožných žádostí chodící.

19 Toť jsou ti, kteříž se sami *odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající.

20 Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se,

21 Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu.

22 A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce.

23 Jiné pak *strašením k spasení přivozujte, jako z ohně je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tělo poskvrněnou sukni.

24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své bez úhony s veselím,

25 Samému *moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen.