Kapitola 21

Viděl svatý Jan nové nebe a zemi, 2 i Jeruzalém nový, 3 předůstojný Boží stánek, 10 město nejslavnější, jehož předivný způsob, a nikdy nevídané ani slýchané ozdoby široce vypravuje.

1 Potom viděl jsem nebe *nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.

2 A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, *sstupující od Boha s nebe, připravený jako *nevěstu okrášlenou muži svému.

3 I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek *Boží s lidmi, a bydlitiť *bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem.

4 A *setřeť *Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani *kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo *první věci pominuly.

5 I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, *nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato *slova věrná a pravá.

6 I dí mi: Již *se stalo. Jáť *jsem *Alfa i Omega, počátek i konec. *Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo.

7 Kdož *zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu *Bohem, a on mi bude synem.

8 Strašlivým *pak, a *nevěrným, a ohyzdným, a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům, a modlářům, i všechněm lhářům, připraven jest díl jejich v jezeře, kteréž hoří ohněm a sirou, jenž jest smrt druhá.

9 I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.

10 I *vnesl mne v duchu na *horu velikou a vysokou, a *ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,

11 Mající *slávu Boží. Jehož světlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového,

12 A mělo *zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na těch branách dvanácte andělů, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synů Izraelských.

13 Od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři.

14 A zed městská měla *základů dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových.

15 A ten, kterýž *mluvil se mnou, měl třtinu zlatou, aby změřil město i brány jeho i zed jeho.

16 Položení města toho čtverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; *dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.

17 I změřil zed jeho, a naměřil sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest míra anděla.

18 A bylo stavení zdi jeho jaspis, město pak samo zlato čisté, podobné sklu čistému.

19 A *základové zdi městské všelikým *kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,

20 Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý *topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

21 Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk města zlato čisté *jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti může.

22 Ale chrámu jsem v něm neviděl; nebo *Pán Bůh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.

23 A to město *nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.

24 A národové lidí k spasení přišlých, *v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho.

25 A *brány jeho nebudou zavírány ve dne; *noci zajisté tam nebude.

26 A snesou do něho *slávu a čest národů.

27 A nevejdeť do něho nic *poskvrňujícího, anebo působícího *ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž *napsaní jsou v knihách života Beránkova.