(58:1) Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. (58:2) Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

(58:3) Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

(58:4) Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

(58:5) Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

(58:6) Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

(58:7) Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

(58:8) Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

(58:9) Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

(58:10) Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

(58:11) I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.

(58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.

Read in Logos

Public Domain