(49:15) Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

(49:16) Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

(49:17) Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

(49:18) Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

(49:19) Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

(49:20) A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.

Read in Logos

Public Domain