Psalm 139:7–12

Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.