Psalm 3:1–4:8

(3:1) Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. (3:2) Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

(3:3) Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

(3:4) Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

(3:5) Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

(3:6) Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

(3:7) Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

(3:8) Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.

(3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.

(4:1) Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův. (4:2) Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.

(4:3) Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.

(4:4) Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.

(4:5) Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.

(4:6) Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.

(4:7) Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,

(4:8) I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.

(4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné.