Philemon 15–19

Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl,

Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu.

Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne.

Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti.

Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen.