Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

A sedíce, ostříhali ho tu.

I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

Read in Logos

Public Domain