Matouše 22,1–10

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.