Marka 1,1–32

Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;

Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.

Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.

Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.

A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.

Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.

I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.

A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.

A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

A ihned ho Duch vypudil na poušť.

I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.

Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,

Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.

A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.

I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

A oni hned opustivše síti své, šli za ním.

A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;

A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.

I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.

I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.

I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,

Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.

I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.

I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.

I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?

I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.

A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.

Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.

A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.

Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.