Luke 18:1–8

Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?