Lukáše 1,8–23

I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,

Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.

A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.

Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.

A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.

I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.

Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.

Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.

A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.

Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.

I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.

Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.

A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.

Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.

Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.

I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.