Janův 3,29–36

Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.

Onť musí růsti, já pak menšiti se.

Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.

A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.

Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.

Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.

Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.

Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.