Kapitola 3

Kristus Pán s Nikodémem rozmlouval o novém rodu. 22 I učedlníci Kristovi i Jan křtili. 25 Svědectví Jana Křtitele slavné o Kristu Pánu.

1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.

2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo *žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s *ním.

3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: *Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.

4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?

5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z *vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.

6 Což se narodilo *z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.

7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.

8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, *odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se *z Ducha narodil.

9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak *mohou tyto věci býti?

10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?

11 Amen, amen pravím tobě: Že *což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.

12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?

13 Nebo *žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.

14 A jakož jest *Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí *povýšen býti Syn člověka,

15 Aby každý, kdož *věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

16 Nebo *tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, *kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

17 Neboť jest *neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen *byl svět skrze něho.

18 Kdož *věří v něho, nebude odsouzen, *ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

19 Toto pak jest ten *soud, že *Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.

20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.

21 Ale *kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.

22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a *křtil.

23 A *Jan také křtil v Enon, *blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, *a křtili se.

24 Nebo ještě *Jan nebyl vsazen do žaláře.

25 Tedy vznikla *otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.

26 I *přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou *za Jordánem, jemužs ty *svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.

27 Odpověděl Jan a řekl: *Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.

28 Vy sami *svědkové jste mi, že jsem pověděl: *Nejsem já Kristus, ale *že jsem *poslán před ním.

29 Kdož *má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.

30 Onť *musí růsti, já pak menšiti se.

31 Kdož jest *shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.

32 A což viděl a slyšel, *toť svědčí, ale *svědectví jeho žádný nepřijímá.

33 Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh *pravdomluvný jest.

34 Nebo *ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává *Bůh ducha.

35 Otec miluje Syna *a všecko dal v ruku jeho.

36 Kdož *věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest *nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.